null Jak je to s rybařením na jezerech Poděbrady a Chomoutov?

AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví

Jak je to s rybařením na jezerech Poděbrady a Chomoutov?

15. 3. 2022

Letos došlo k určitým úpravám v hospodaření na rybářských revírech Chomoutov 1A a Poděbrady 1A v jihovýchodní části CHKO Litovelské Pomoraví. Níže uvádíme bližší informace.

Naprostá většina pozemků pod těmito revíry je ve vlastnictví České republiky, přičemž subjektem příslušným k hospodaření s tímto majetkem jménem státu je AOPK ČR. Pozemky byly v roce 2014 pronajmuty za účelem výkonu rybářského práva (platnost smluv do 28. 2. 2022). 

Ve druhé polovině roku 2021 probíhala příprava nových nájemních smluv, s novými podmínkami, které musely reagovat na stav obou lokalit. V posledních 2 – 3 letech totiž došlo k vážnému narušení jezerních ekosystémů, kdy prakticky zcela vymizely vodní rostliny (původně rostoucí na mnoha desítkách procent plochy obou jezer), původně velice čistá voda se zakalila a průhlednost vody se tím výrazně snížila. V případě Chomoutovského jezera se objevily i sinice – tzv. „vodní květ“. Dokud byly v jezerech hojné vodní rostliny, voda byla zcela průhledná a nebyl zjištěn rozvoj řasových zákalů nebo sinic (obsah živin ve vodě byl nízký, vodní rostliny odčerpávaly živiny na stavbu svých těl, planktonní řasy a sinice díky tomu tzv. „neměly z čeho růst“). Jakmile rostliny zmizely, živiny ve vodě pro svůj růst začaly využívat řasy a sinice. Tato situace je velmi riziková, protože v extrémním případě může vést i k masivním úhynům ryb i ostatních živočichů. K rozvoji planktonních řas a sinic je náchylné zejména jezero Chomoutov (kvůli obdobné situaci zde byl rozsáhlý úhyn ryb počátkem 90. let 20. století).

Z důvodu nutnosti zvrátit tento stav a podpořit rozvoj vodní vegetace byla nastavena nová pravidla – jak pro rybolov, tak pro zarybňování. V rámci rybolovu obsahuje nájemní smlouva zrušení některých omezení, která na jiných revírech stanovuje uživatel rybářského revíru s cílem udržet rybí obsádku v revíru. Cílem těchto opatření je tak podpořit výlovek nedravých ryb, a dosáhnout tím poklesu jejich biomasy v nádrži na úroveň, která by umožnila obnovení průhlednosti vody a porostů ponořené vegetace.

V rámci zarybňování je stanoven mechanismus pravidelného každoročního vyhodnocení lokality (stanovení % zárůstu vodních ploch ponořenou vegetací), a regulace míry zarybňování podle toho, v jakém stavu se bude lokalita aktuálně nacházet. Scenář zarybňování bude probíhat dle tohoto schematu: více rostlin = stabilní, žádoucí stav = možno vysazovat nedravé ryby (včetně kapra) ve standardním množství; méně rostlin = nestabilní, nežádoucí stav = násada ryb bude ponížena.

Celá problematika je samozřejmě mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Pro zájemce jsme proto připravili obsáhlejší sdělení, kde naše východiska pro řešení nastalé situace podrobněji vysvětlujeme. Viz zde: sdělení k rybaření na Chomoutově a Poděbradech a příloha.

Ondřej Dočkal