V současné struktuře lesní vegetace se ve značné míře uplatňují porosty přirozeného charakteru, zejména lužní lesy, smíšené dubohabrové háje, lipové dubohabřiny a olšiny, které si dodnes udržely vesměs málo pozměněnou skladbu dřevin, takže právem patří - díky svému rozsahu, zachovalému charakteru i floristické a vegetační pestrosti - ke klenotům krajiny střední Moravy. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících rozmístění vegetace v daném území je reliéf. Utváření reliéfu modifikuje - vedle odtoku a průsaku srážkové vody, hloubky půdního profilu apod. - především klima a podmiňuje vznik různých lokálních klimatických rozdílů, např. inverzního fenoménu, který se projevuje zejména v předjaří a časném jaru na severní straně Třesína a v přilehlém úzkém údolí řeky Moravy. Dobře patrné jsou v této souvislosti expoziční rozdíly, zejména mezi severními a jižními svahy Třesína.
