Chci tábořit ve zvláště chráněném území - Litovelské Pomoraví
Potřebuji vyřídit
Chci tábořit ve zvláště chráněném území
V řadě zvláště chráněných území jsou zakázány či limitovány činnosti související s tábořením a s rozděláváním ohně, do některých zvláště chráněných územích je dokonce zakázán samotný vstup. Omezení jsou následující:
Národní přírodní rezervace (NPR) – zákaz vstupu mimo značené cesty, zákaz táboření a rozdělávání ohňů mimo místa vyhrazená na celém území.
Chráněná krajinná oblast (CHKO) – zákaz táboření a rozdělávání ohňů mimo zastavěná území obcí a mimo místa vyhrazená na celém území CHKO.
Národní parky (NP) – zákaz vstupu mimo značené trasy v klidovém území parku mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí zákaz tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená.
Ostatní zvláště chráněná území (národní přírodní památky (NPP), přírodní památky a rezervace (PP a PR) – zpravidla bez zákazu, pokud nedochází k překryvu s územím se zákazem, nicméně uplatní se obecné limity zákazu území poškodit a způsobit v něm změny.
V některých maloplošných zvláště chráněných územích může být omezení táboření či pro něj nutných vstupů stanoveno individuálně v bližších ochranných podmínkách v příslušném vyhlašovacím právním předpise. Tuto informaci naleznete prostřednictvím vyhledávání vyhlašovací dokumentace daného území v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody nebo jí na dotaz sdělí příslušný orgán ochrany přírody. Podmínky v národních parcích jsou dále upravené v § 16a-16d Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „ZOPK“) a v návštěvních řádech národních parků.
Táboření
Za táboření je považován soubor činností umožňujících pobyt (jednotlivce i skupiny osob) na jednom místě v přírodě spojený zpravidla s možností přenocování.
Jde zejména o samotné setrvání osob na jednom místě, nejčastěji s pomocí přístřešků (především stanů), přičemž existence přístřešku není zásadní podmínkou pro naplnění činnosti táboření. Táboření zahrnuje rovněž další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava stravy, umývání nádobí, tvorba odpadu atd. Za táboření se běžně považuje zejména přebývání na jednom místě v přírodě přes noc. V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. stavba přístřešku, příprava stravy, znečišťování okolí), byť na místě nenocují.
Definici zakázaného táboření může naplnit i přebývání osoby/osob v obytném vozidle či přívěsu. Samotné přenocování (tj. přespání na jednu noc) ve vozidle na místě, kde to zároveň neodporuje zákazu vjezdu a setrvání s motorovými vozidly, většinou tuto definici nenaplní. Pokud však osoba/osoby budou vykonávat další doprovodné činnosti (např. vícedenní pobyt, zabrání plochy mimo vozidla, stavba doprovodného přístřešku, příprava stravy, zanechání odpadu, vylévání chemické toalety či zanechání jiných pobytových znaků), může se jednat o zakázané táboření.
Táboření na území ZCHÚ mimo zastavěná území obcí je možné pouze na vyhrazených místech (tj. tábořištích vyhrazených orgánem ochrany přírody postupem podle správního řádu) nebo na základě výjimky za zákonného zákazu povolené orgánem ochrany přírody.
Za táboření není považováno pouhé bivakování tj. přenocování (přespání na jednu noc „pod širákem“) v zásadě bez přístřešku a za podmínky absence pobytových znaků (zejména zanechání odpadu). V případě, kdy nocující osobu zastihne nepřízeň počasí (déšť, bouřka či vichřice), lze akceptovat i použití jednoduchého zakrývacího prostředku (např. celta, tarp). V některých případech je však zakázané jakékoliv nocování (např. dle bližších ochranných podmínek v Národním parku České Švýcarsko). Bivakování není možné na území národních přírodních rezervací, kde platí zákaz samotného vstupu mimo vyznačené cesty.
Rozdělávání ohně
Rozděláváním ohně se rozumí zapálení hořlavého materiálu. Za oheň je považován otevřený neregulovatelný oheň, u kterého není zabráněno styku plamenů (nebo létajících uhlíků či jisker) s okolním prostředím (tj. se zemí a okolní vegetací) nebo není dostatečně tepelně izolován od okolního prostředí tak, aby nezpůsobil poškození vegetace (zejména oheň v přímém kontaktu se zemí nebo i gril či přenosné ohniště na podstavci, pokud nevhodné konstrukční řešení způsobí poškození vegetace žárem topného zařízení nebo pokud při absenci krytu jsou plameny či odlétající jiskry způsobilé poškodit okolní vegetaci či založit požár). Za porušení zákazu rozdělávání ohně není považováno použití různých typů přenosných topných zařízení, která umožňují regulaci plamene s možností jeho okamžitého uhašení (zejména malé vařiče s plynovou kartuší). Rozděláváním ohně ve smyslu ZOPK se rozumí jeho založení i udržování.
Co vše potřebuji?
Pokud chcete tábořit ve zvláště chráněném území, kde platí zákonné zákazy, potřebujete výjimku dle § 43 odst. 1 ZOPK. Případně můžete požádat o souhlas s vyhrazením, resp. vyhrazení ze strany orgánu ochrany přírody, pokud by mělo jít o lokalitu, kde byste rádi táboření legalizovali dlouhodobě a i pro ostatní.
V případě, že je činnost vázána na souhlas v bližších ochranných podmínkách, potřebujete dále souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. 4 ZOPK.
Upozorňujeme, že výjimka ani jiný povolující akt orgánu ochrany přírody nenahrazuje souhlas vlastníka pozemku.
Pokud si nevíte rady, můžete se na AOPK ČR (příslušné regionální pracoviště) obrátit s žádostí o předběžnou informaci, v rámci které Vám AOPK ČR ke konkrétnímu případu sdělí, co vše budete v úseku spadajícím do její kompetence potřebovat a jakým způsobem máte postupovat.
V jakém území se mám obracet na AOPK ČR?
AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná ve svém území, tedy kdekoliv na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných územích (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem mimo národní parky a vojenské újezdy.
Dotčené území leží v | Kde podat žádost |
---|---|
CHKO a další zvláště chráněná území ČR mimo níže uvedené | AOPK ČR, příslušné regionální pracoviště ČR |
Krkonošský NP | Správa Krkonošského NP |
NP + CHKO Šumava | Správa NP Šumava |
NP Podyjí | Správa NP Podyjí |
NP České Švýcarsko + CHKO Labské pískovce | Správa NP České Švýcarsko |
PR, PP (mimo CHKO a NP a jejich ochranná pásma a mimo PUOS) | příslušný krajský úřad |
Vojenské újezdy | příslušný újezdní úřad |
Pozemky, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy (PUOS) | AOPK ČR, příslušné regionální pracoviště ČR (mimo územní správní obvody správ národních parků – zde příslušné správy národních parků) |
Náležitosti žádosti
Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost, stejně tak provádí vyhrazení místa. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK. Jedná - li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK. Toto stanovisko je povinnou přílohou žádosti dle ZOPK a je třeba o něj požádat před podáním žádosti o vydání všech ostatních povolení, souhlasů či rozhodnutí.
V žádosti musí být uvedeno:
- vaše úplná identifikace – jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. jméno, IČO a adresa sídla, žádáte-li jako podnikatel; u právnické osoby název (obchodní firmu), IČO, adresu sídla, žádat musí osoba oprávněná jednat za právnickou osobu (zpravidla člen statutárního orgánu; v případě, že žádost podává například zaměstnanec, je nutné doložit se žádostí pověření od statutárního orgánu),
- plná moc, pokud se necháváte zastupovat,
- označení AOPK ČR, jakožto orgánu ochrany přírody, který žádáte,
- musí z ní být patrné, o co přesně žádáte (výjimka dle § 43 odst. 1 ZOPK, souhlas dle § 44 odst. 4 ZOPK),
- musí v ní být dostatečně specifikován záměr (lokalita, termín, délka a četnost; v případě žádosti o vyhrazení musí být mj. uvedeno jakým způsobem chcete vyhrazení provést),
- váš podpis.
Dokumenty
Vzor žádosti – povolení vjezdu a rekreačních a sportovních aktivit dle zákona č. 114/1992 Sb.
Vzor žádosti dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.
Žádost lze poslat poštou, podat ústně do protokolu, elektronicky e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslat prostřednictvím datové schránky.
Vysvětlivky:
1 Pozemky, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu