Geologické podloží údolní nivy tvoří především kvarterní štěrkopísky, v údolní nivě řeky Moravy lze rozlišit celkem tři terasovité stupně. Dva nižší lemují v úzkých pruzích dnešní řečiště ve výškách 1,0 - 1,5 m a 2,0 - 2,5 m nad hladinou řeky, nejvyšší je v relativní výšce 3,5 - 4,5 m. Štěrkopísky jsou pokryty vrstvami holocenních povodňových hlín, často o mocnosti až 3 m. Pro nivní půdy (tzv. fluvizemně) je v oblasti Litovelského Pomoraví typická přerušovaná akumulace humusu záplavami, aluviální ukládání zemin, zvýšená hladina podzemní vody a její periodické kolísání v závislosti na aktuálních průtocích ve vodních tocích.

Tvorba nivních povodňových sedimentů je pedogeneticky velmi mladým procesem, počínajícím koncem neolitu vlivem osídlování a odlesňování nivních i podhorských oblastí. Úzce souvisí také se zorňováním údolních niv ve spojitosti s oteplením klimatu a zvýšením množství srážek. Značný rozsah tvorby nivních půd lze zaznamenat i v období přibližně před 3 000 lety (doba bronzová) a pak zejména od doby hradištní (8 - 10. století) až do dnešní doby.