V oblasti se vyskytují tyto druhy obojživelníků: blatnice skvrnitá, skokan zelený, skokan skřehotavý, skokan hnědý, skokan štíhlý, rosnička zelená, kuňka obecná (= ohnivá), ropucha zelená, ropucha obecná, čolek obecný a čolek velký.

Obsazují zejména drobnější vodní plochy, zčásti periodicky zavodňované, zčásti zvodnělé stabilně. Ať už jde o slepá říční ramena, drobné luční tůně, štěrkovny nebo rybníky. Některé druhy jsou v oblasti dlouhodobě velice vzácné. Mají jen několik málo lokalit výskytu (např. blatnice skvrnitá, čolek velký), jiné se prozatím vyskytují poměrně plošně (ropuchy, skokani). Z hlediska obojživelníků mezi nejcennější lokality patří PR Plané Loučky nebo PR Kačení louka.

Velice zajímavý biotop (mj.) pro obojživelníky vzniknul historicky při výstavbě železniční trati Olomouc – Praha. Jde o tzv. materiálové jámy podél železničního tělesa. Jsou to dočasně zavodňované terénní deprese, vzniknuvší v důsledku vybrání materiálu na navršení tělesa železničního valu. Vyskytují se zde i některé vzácnější druhy obojživelníků, např. kuňka obecná v širším okolí PR Kačení louka.

Fauna plazů se v CHKO LP se za poslední desetiletí rozšířila o jeden nový druh. Není jisté, zda druh dříve unikal pozornosti, nebo se do oblasti rozšířil v důsledku počínající změny klimatu, podobně jako např. některé druhy teplomilného hmyzu, nicméně aktuálně byl nalezen již na více místech – okolí železniční stanice v Moravičanech, PR Kačení louka a lesní lem PR Litovelské luhy u obce Tři Dvory. Jde o užovku hladkou – druh typický pro sušší, výhřevnější lokality.

Z dalších druhů plazů zde stabilně žije užovka obojková, slepýš křehký a dva druhy ještěrek (obecná a živorodá). Užovka obojková je vázána na vlhčejší lokality v blízkosti vod (tůní, rybníků i potoků), slepýš je především lesní druh, vyskytuje se nehojně, ale víceméně plošně po celé CHKO. Ještěrky preferují slunnější lokality, žijí tedy v lesních okrajích nebo na lesních pasekách, na loukách apod.